Po náloži humoru, kterým nás okouzlil Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, se na poličky v knihkupectví vyšvihla Analfabetka, která uměla počítat. I ona dokázala vykouzlit úsměv od ucha k uchu, zpříjemnit večer a určitě u každého čtenáře zanechala dobrý dojem. Jonas Jonasson má stejně jako kterýkoli jiný spisovatel svůj vlastní styl. Nemůžeme se tedy divit, že knihy (ač na sebe nenavazující) jsou si hodně podobné. A občas čeho je moc, toho je příliš...

Na řadu přichází Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel). Už jen název knihy je opět hodně dlouhý. A bohužel, společného má Zabiják Anders se Staříkem a Analfabetkou mnohem víc (snad mi prominete ty zkrácené názvy). Jonas píše a píše, ale ničím nepřekvapí.

Ocitáme se v hotelu, jenž byl ještě nedávno známý jako Vykřičený dům. Za recepčním pultem stojí náš hlavní hrdina Per Persson  (taky vás to jméno hned plesklo do očí?). Kdybych řekla, že je to obyčejný nebo naopak nadprůměrně dokonalý muž, hned bych vás překvapila. Nepřekvapím, Per představuje toho největšího ňoumu, který sám nedokáže a nedosáhne ničeho. Je již smířený s tím, že jeho život bude dál pokračovat za recepčním pultem v podivném hotelu. To by ale byla nuda, takže se náhodou jednoho dne u něho ubytoval čerstvě propuštěný příjemný postarší pán, známý jako Zabiják Anders. Je tedy jasné, že na ryby spolu chodit nebudou. Per má z Anderse samozřejmě vítr a jeho životní cíl je jednoduchý, zůstat naživu, čili nenasrat Anderse. Daří se mu to.

Protože je Per nejen ňouma, ale i chuďas, tráví svůj volný čas v parku, kam chodí přemýšlet nad svým zbytečným životem. To ale nečekal, jaké vzrušení tam na něho čeká. Komu se stane, že mu sprostá Farářka sní celý oběd a během chvilky stihne s společně s Perem (který se moc nevyjadřuje a raději jen pokyvuje) založit firmu včele se známým vrahem. Je to prosté. Objednejte si zmrzačení vašeho nepřítele, zaplaťte a neušpiňte si ruce. A tak se krabice za recepcí pomalu začínají plnit miliony...

Kdybych řekla, že jsem se u knihy nezasmála, lhala bych. Na druhou stranu zase musím přiznat, že jsem Zabijáka četla strašně dlouho. Pořád jsem ho odkládala a prokládala jinou knihou. I když je to kniha maličká a lehoučká nebrala jsem si jí s sebou nikam, bylo mi jasné, že jí jen tak někde neotevřu. Po náloži humoru ze Staříka a Analfabetky jsem se nedokázala už znovu chytit a naladit na tu správnou vlnu.

Jonas Jonasson určitě umí čtenáře pobavit, připravit mu pěkný příběh, který je rozhodně promyšlený i do detailů. Jenže... ve všech jeho knihách jsou stejné postavy, stejné motivy, stejná dějová osnova. Občas je možné i hádat, co přijde dál. Na rozdíl od Staříka, kterého jsem si zamilovala a je mi moc sympatický, jsem si zde neoblíbila žádnou postavu. Nikomu jsem nefandila, nikomu jsem nepřála zpřerážet si hňáty. Byla to dlouhá jízda, ale rozhodě nelituji toho, že jsem si knihu přečetla. Pro mě je důležité udělat si na vše vlastní obrázek a nevěřit ostatním recenzím úplně do detailu.

Proto, máte-li chuť, udělejte to samé a nenechejte se odradit jednou čtenářkou...


Anita

Anotace:

Johan Andersson - díky svým nesčetným pobytům v base nazývaný jednoduše "zabiják Anders" - je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátelé. Do rány mu přijde vychytralá pastorka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Společně s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí "Agenturu pro ubližování na zdraví" se zabijákem Andersem v roli smluvního násilníka. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho, nezačne se najednou zajímat o boha a nezačne být laskavý a mírumilovný. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou...

Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivost a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny.