Zimní lidé | Jennifer McMahon | Recenze

- 18:17:00

"Hluboko jsme pohřbeny,
pod hromadou kamení.
Přesto z hloubky země,
kosti vyhrabeme.
Uhodneš, kdo jsme?"
(Vzpomínky - lidová hádanka)
Po přečtení anotace na knihu Zimní lidé jsem si vůbec nedokázala vytvořit představu o jejím příběhu. Čím je tak výjimečný a pohlcující, jak slibují věty na zadní straně přebalu? Nemohla jsem této záhadě odolat, a proto jsem se rozhodla, že se do tohoto neznámého dobrodružství musím ponořit. Žánrově bych knihu zařadila na rozcestí thrillerů a románu, ovšem s obrovským nádechem tajemna, probouzejícího se strachu s přibývajícím počtem stránek a touze rozluštit na první pohled nerozluštitelné. Troufám si tedy knihu označit za jeden z nejlepších mystery žánrů, jaký jsem v poslední době četla. 

Příběh se prolíná mezi dvěma časovými rovinami, jednou jsme v roce 1908, podruhé v současnosti, ale stále se ocitáme na tomtéž místě. Už jen tento více než stoletý přeskok upouští uzdu čtenářovi fantazii. Nejdříve jsem byla poněkud negativně zaskočená a začala jsem se smiřovat s faktem, že jsem si vybrala špatně a Zimní lidé nejsou to pravé, ale jakmile jsem otočila list a čekala na mě kapitola s nadpisem "současnost" probudila se ve mě zvědavost a četla jsem dál. Od té chvíle jsem knihu nepustila z rukou a zavřela jsem jí až po jejím přečtení. Strašně ráda si představuji, kdo asi žil na daném místě před několika lety a jak to tam tehdy fungovalo. Zimní lidé právě toto přinášejí. 

V roce 1908 čtenář prožívá příběh rodiny Sáry Harrisonové. Chudé rodiny, která doslova přežívá na odlehlé malé farmě blízko tajemného lesa, který skrývá obrovský skalní úkaz známý jako Ďáblův pařát. Už jen jeho název vzbuzuje v obyvatelích blízkého městečka obavy, samotný strach přináší příběhy a legendy, které se o něm vypravují. Martin, Sářin manžel, je jedním z těch, který má z lesa zvláštní nepopsatelný pocit, při každé úpravě svých políček nachází všelijaké poklady a nikdy si nedokáže vysvětlit, jak se tam mohly dostat. Kolem jejich domu se vznáší neviditelný nafouknutý balón temného osudu a čeká na pravou chvíli, kdy praskne a rodině navždy změní životy...

""Reverend Ayers říká, že až umřeme, naše duše odletí do nebe a tam se setká s Bohem."
"Ty tomu věříš?" zeptala se tetička a upřeně hleděla na cestu před námi.
"Ty jsi mě učila něco jiného," odvětila jsem."
(úryvek z knihy str. 114)

Ruthie se ráno probouzí se strašnou kocovinou. Od mladší sestry se dozvídá, že jejich matka Alice od včerejšího dne není doma, zmizela jako pára nad hrncem. Ruthie nechápe, kam mohla jít, jelikož Alice kromě středy a soboty nikdy nikam nechodila a už vůbec by nešla do města pěšky, ale odjela ve své dodávce, která je zaparkovaná před domem. Sestry tak prohledávají dům, stodolu a pátrají po stopách, které by jim prozradily, kam se Alice vydala. Ovšem, to, co najdou je natolik zaskočí, že si už vůbec nejsou ničím jisté. Jaká další tajemství před nimi jejich matka skrývá? Existují v domě ještě nějaké skrýše, o kterých sestry netuší? Proč je skříň v ložnici zatlučená prkny? 

Střídání minulosti se současností i v tomto příběhu tvoří čtivou atmosféru. Čtenáře zajímá, co se děje v obou časových rovinách, chce vědět vše, chce znát klíče k nespočtu záhadám, které kniha nabízí, proto obrací listy dál a dál, dokud se neocitne v poslední kapitole. Sama jsem četla dychtivě a doslova jsem hltala každý odstavec, každou větu, každé slovo. Nemohla jsem uvěřit tomu, jak moc detailně měla autorka celý příběh předem promyšlený a postupně pomaloučku otevírala zásuvky s tajnými ingrediencemi. Možná si tedy řeknete, že byl děj zdlouhavý a pomalý, ale opak je pravdou. Na tří stech stránkách se toho událo mnoho a nebyl v nich prostor pro tichá místa. 

"Mezi naším světem a světem duchů se nachází brány nebo portály. Jeden z nich je přímo tady ve West Hall."
(úryvek z knihy str. 222)

Přiznám se, že jsem se při čtení Zimních lidí bála. Autorka umí velmi přesvědčivě vyprávět a vzbudit ve čtenáři strach, dokonce i víru v nadpřirozeno. Tušíte, že tento děj nemůže být reálný, ale i přesto se ohlížíte kolem a máte tendenci postavit před šatní skříň něco hodně těžkého. Budete usínat s podivným pocitem, který vyvolá pootevřený konec knihy, budete i přes svůj zdravý rozum uvažovat nad otázkou: "Je tohle přeci jen možné?"...

Přála bych si, aby autorka v tomto psaním pokračovala. Chci se znovu bát.

Anita

Anotace:
West Hall ve Vermontu bylo vždy město podivných zmizení a starých legend. Nejzáhadnější z nich je smrt Sary Harrison Shey, která byla v roce 1908 nalezena mrtvá na poli za jejím domem, jen několik měsíců po tragické smrti své dcery. Nyní, v současnosti, žije devatenáctiletá Ruthie na tomtéž statku se svou matkou Alicí a mladší sestrou. Jednoho rána Ruthie zjistí, že její matka zmizela. Ve snaze najít nějakou stopu prohledává matčinu ložnici a pod podlahou nalézá starý deník Sary Harrison Shey. Ruthie je náhle vtažena do prastarého tajemství a zjistí, že není zdaleka jediná, kdo na tomto statku hledá někoho zmizelého. Ale může být jediná, která tuto stále se opakující historii zastaví...
Název: Zimní lidé
Originální název: The Winter People
Autor: Jennifer McMahon
Nejnovější vydání: Omega - 2017 (ČR)
ISBN: 978-80-7390-261-2
Počet stránek: 328
Překlad: Vladimíra Fonfárová
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Hodnocení na databázi knih: 92%
Hodnocení na ČBDB: 90%

Velice děkuji Nakladatelství Omega ze poskytnutí recenzního výtisku. Pokud se chcete o knize dozvědět ještě více, nebo si jí rovnou pořídit, zavítejte na stránky Knihy Dobrovský.

Další oblíbené články

2 komentářů

  1. Moc pěkná recenze. :) Kniha na mě doma čeká, už se na ní moc těším a tvoje recenze mě k ní ještě víc nalákala. :))

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že jste si udělali čas na komentář. Děkuji.