Četla jsem knihu, která mě během listování příliš neoslovovala. Zdála se být zaseknutá v čase na jednom místě s omezeným množstvím přihlížejícího publika. Přitom anotace slibovala podobně vzrušující jízdu, jakou bychom mohli najít v díle Dívka ve vlaku, Zmizelá nebo Snaž se nedýchat.
"Píp. Píp. Píp. Píp.
Otočila jsem k budíku hlavu, ale jakmile jsem se pohnula, mozkem mi projela bolest, jako by jím projela zubařská vrtačka. Zasténala jsem a okolí se rozmazalo. Zamrkala jsem a uvědomila si, že nejde o budík. Šlo o nějaký přístroj... "
(úryvek z knihy str. 8)
