Sedmé dítě je čtvrtou tvorbou dánského novináře a spisovatele Erika Valeura. Je to kniha, která je aktuálně velmi populární, obsazuje přední pulty knihkupectví, má obrovskou reklamu, ale najít na ni jakoukoli recenzi se mi zatím vůbec nepodařilo. Pustila jsem se tedy do jejího čtení rovnou po hlavě, seznámená pouze s informacemi obsaženými v anotaci. Ta potenciálnímu čtenáři slibuje, že ho čeká tajemná a napínavá jízda, během které bude společně se sedmi adoptovanými dětmi, narozenými před čtyřiceti lety v Královské nemocnici na oddělení B, řešit záhadu právě sedmého dítěte, přičemž jím může být kterýkoli z nich. Je možné ukrýt takové tajemství do více než osmy set stránek a udržet čtenáře ve stále bedlivém stavu a touhou pročíst se až do konce?
Erik Valuer umí psát, umí vyprávět a umí si hrát se slovy. Přesně ví, kdy má jakou slovní smyčku použít a následně ji za nějaký čas vytáhnout se zřejmým objasněním. Po celou dobu zkouší čtenářovu pozornost, místy mu nahrává mírným postrčením v podobě zpětného pootočení. I přesto je nutné Sedmé dítě číst pečlivě, nenechat vítr volně přetáčet stránky a snažit si v paměti uložit každičký střípek mozaiky, který bude pro její sestavení v závěru knihy stoprocentně důležitý.
Dánský dětský domov Kongslund je místo, kudy prošlo nespočet dětských sirotků. Ovšem důležitými pro tento příběh jsou pouze děti narozené v roce 1961, přesněji řečeno dvě dívky a pět chlapců. Sedm dětí, které na svět přišly ve stejné porodnici a osud je společně umístil do postýlek ve Sloním pokoji v Kongslundu. Zde se o ně pečovatelky staraly do doby, než byly děti umístěny ke svým novým adoptivním rodinám a všechny stopy po jejich kratičké minulosti a původu byly vymazány. Zničením všech stop, vedoucím k jejich biologickým rodičům, se ředitelka dětského domova ujišťuje, že žádné dítě nikdy v budoucnu své pokrevní příbuzné nevyhledá a nevědomky tak nespustí lavinu děsivých událostí, jakoby tomu mohlo být (a bude?) i v případě Sedmého dítěte. Jenže i přes toto krycí opatření osud zařídil, že se všech sedm dětí o čtyři desetiletí později setká na tom samém místě v Kongslundu. Přivede je sem velice zvláštní anonymní dopis, naznačující, že ta již zmíněná kratičká minulost, život před Sloním pokojem, jednoho z nich může být objasněna a zveřejněna. Strhl by se kolotoč bouřlivých událostí, které by se týkaly té nejvyšší společenské vrstvy. Skandál jednoho z hlavních dánských politiků by zničil všechno, pro co samotné Dánsko bojuje. A kdo je vůbec sedmým dítětem?
Sedmé dítě je rozsáhlé dílo, věnující se nejen osudu každého ze sedmi dětí. Čtenář se seznámí se zaměstnankyněmi dětského domova, získá přehled o jednotlivých členech nových adoptivních rodin. Některé důvody a rozhodnutí pro osvojení cizího dítěte jsou až děsivé a zvrácené. Čtenář bude znát ty nejdůležitější okamžiky životů sedmi hrdinů. Bude sledovat, jak se jejich osudy neustále proplétají, setkávají se a odcizují se. Někdy o temné budoucnosti děti tuší, jindy jsou zmatené a vůbec nemají ponětí o tom, co šíleného se za pár let odehraje. Erik Valuer do knihy zapojí hned několik témat a příběhů. Rozehraje nepředstavitelně složitou hru, která má ale svůj pevně daný konec. Jakmile se k němu čtenář dostane, pochopí úplně vše, co doposud pochopit nemohl. Jelikož věřím, že nejen já samotná jsem byla během čtení Sedmého dítěte v rozpacích. Nechala jsem se nalákat začátkem knihy, který přinesl neobjasněné úmrtí mladé ženy a náhle bez varování své karty otočil a já jsem zmateně četla dál, úplně o něčem jiném. Mé prvotní nadšení odpadlo a příběh mě nebavil tolik, jak jsem si představovala. To jsem ovšem ještě vůbec nemohla vědět, kam mě kniha zavede a jak mi vše na konci pospojuje. A jak budu přeci jen v příjemném šoku.
Hodnocení knihy je pro mě poměrně složité. Mohla bych jí totiž ohodnotit dvojím metrem. Během jejího čtení, mě příběh příliš neoslovoval, nechápala jsem, proč je Sedmé dítě označeno za perlu severské krimi a jak mohlo získat pět prestižních ocenění. Erik Valuer zvolil způsob vyprávění z pohledu jednoho ze sedmi dětí a místy ho střídal s er-formou. Časová osa také není chronologická, ale přeskakuje mezi minulostí a přítomností, což je ale příjemné, vzhledem k množství stránek, které kniha má. Čtení je tak zajímavější, nestahuje čtenáře do jedné polohy a probouzí v něm zvědavost (každá kapitola totiž končí vždy něčím žhavým). Přiznávám se tedy, že mě některé kapitoly bavily a některé jsem chtěla z knihy odstranit. Jenže, jakmile jsem dočetla poslední větu a knihu jsem zaklapla ...přišlo rozuzlení. Sedmé dítě je fantastické, dokonalé, napínavé, vzrušující, děsivé, je to román, je to detektivka, je to kniha, která všechnu tu dějovou omáčku potřebuje a umí jí využít.
Proto knihu Sedmé dítě doporučuji všem trpělivým a pozorným čtenářům. Nenechte se odradit počtem stran a pečlivě hltejte každičkou informaci.
Modrý sloni začínají pochodovat po jemných pavučinách...tenounká pavučina...přejít co nejopatrněji...
Anita
Anotace:
Těchto sedm narozených dětí má společné dvě věci: všechny přišly na svět v porodnice B ve státní nemocnici v Kodani, a všechny byly dány k adopci. V následujících měsících ženy ze známého sirotčince Kongslund pro všechny našly nové rodiny z různých částí Dánska. Děti vyrůstají, aniž by cokoli věděly o své minulosti.
O mnoho let později dostane pochybný novinář z ještě pochybnějších novin anonymní dopis. Dopis naznačuje, že jedno ze sedmi dětí skrývá tajemství a někdo udělá vše pro to, aby toto tajemství zůstalo neodhaleno. Příběh je zveřejněn a následky jsou velké. Je možné, že v posledních padesáti letech prestižní sirotčinec zakrýval milostné aféry bohatých a slavných Dánů. Jak dopadne skandál z nejvyšších kruhů?
Sedm adoptovaných dětí, které už jsou dospělé, hledá tajemství svého původu. A všichni se zoufale snaží zjistit, který z nich je to sedmé dítě s tajemstvím.
Toto je příběh o tom, jaké tajemství to je - a o vztazích mezi sedmi dětmi, jejichž životy se po desetiletích zase spojily. A také o systému sociální péče v Dánsku od 60. let až do současnosti.
Název: Sedmé dítě
Originální název: The Seventh Child
Autor: Erik Valuer
Nejnovější vydání: Omega - 2017 (ČR)
Počet stránek: 840
Překlad: Magdalena Jírková
Překlad: Magdalena Jírková
Vazba knihy: vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-7390-503-3
ISBN: 978-80-7390-503-3
Hodnocení na databázi knih: 90%
Velice děkuji Nakladatelství Omega ze poskytnutí recenzního výtisku. Pokud se chcete o knize dozvědět ještě více, nebo si jí rovnou pořídit, zavítejte na stránky Knihy Dobrovský.
