Pouze knihy, nic míň..

Každá kniha obsahuje věnování osobám, které jsou pro autora nějakým způsobem důležité. Vezmu-li si z tohoto gesta menší vzor, mohu poté tuto recenzi věnovat těm čtenářům, kteří milují severské detektivky, mrazivé napětí, bohatý děj, nápaditá témata, neokoukané charaktery postav a překvapivé rozuzlení zápletky. Yrsa přichází s novou sérií, jenž je velmi brutální a přitom krásně napsaná. Již od prvních kapitol mi bylo jasné, že jsem si našla dalšího oblíbeného severského spisovatele, a dokonce je jím žena. DNA obsahuje vše, co od knihy požaduji. Yrsa mě svým stylem psaní chvatně vtáhla do drsného příběhu, který neobsahuje kapičku krve, a i přesto jsem se při čtení ohlížela přes rameno. 

Neviditelné dědictví, které nelze odmítnout.

DNA čtenářovi nechává obrovské volné prostranství, jenž může naplnit svou představivostí o temném světě. Co mu ale nenechává je klid a místo v hlavě pro jiné myšlenky, protože si bez servítek vyžádá maximální pozornost. Vlastně ani nevím, kolik má kniha celkem kapitol. Jsou dlouhé přesně tak, aby mě vyburcovaly ke čtení další a další stránky. Příběh je vyprávěn v er-formě, což je nejlepší varianta pro detektivku. Všechny postavy jsou tak vydány na pospas ze stejného úhlu a to je způsobeno i jejich různým prioritním střídání po kapitolách. Hlavní dějová linka se drží přítomnosti, kdy s každou minutou, společně s hlavními hrdiny Huldarem a Freyjou, bojuje o drahocenný čas, který hlasitě odpočítává další blížící se katastrofu. Místy se čtenář ocitne v minulosti, ale nemusí se bát obsáhlého vyprávění, ze kterého si neodnese žádné důležité informace. Ba naopak, až se začne blížit objasnění zápletky, bude se pro odhalení podivného vraha, se strachem před krví a drastickými způsoby vražd, hodit každá maličkost, jenž se v knize ocitla. 

"Elísa s páskou přes oči a srdcem pádícím o závod. Slyší a cítí, jak se muž zvedá, a na okamžik zadoufá, že se třeba chystá odejít. Neodvažuje se ale touto naději kojit. Musí zůstat ve střehu; třeba se jí chystá napadnout zezadu. Opět zarachocení a potom, jako by muž u dveří cosi zapojoval do zásuvky. V duchu si projde seznam všech elektrospotřebičů v domě..." 

(úryvek z knihy str. 29)

Již zmíněná hlavní kladná dvojice Huldar a Freyja vytváří příjemnou pozitivní atmosféru kdykoli, kdy se na scéně objeví oba dva zároveň (vlastně až na jednu výjimku, ale tu si musí každý objevit sám). Čerstvě povýšený detektiv a psycholožka z Dětského domu probouzí ve čtenářovi přání, aby osud příběhu tyto dvě odlišné postavy spojil dohromady a trošku víc okořenil jejich životy. Osobně jsem těmto dvěma hodně fandila a fandím dál, protože se nemohu dočkat pokračování série. Emoce, vyvolané na základě uskutečněného či neuskutečněného románku, zde nehrají onu podstatnou roli. Je-li čtenář připraven na dávku brutality, masakru nebo nepředstavitelného zločinu, i přesto bude zaskočen tím, co pro něho Yrsa připravila. Nejde totiž jen o samotné vrahovi činy, ale i o způsob, jakým jsou vykonány a hlavně podány autorčiným výborným vypravěčským umem. Setkala jsem se s názory, že ne každému knihy od Yrsy sednou, resp. čtenář je trošku zaskočen, když sáhne po její tvorbě úplně poprvé. První kontakt se mi přihodil zrovna u DNA a musím říct, že jsem naopak mile překvapena a hodně spokojena. 

"Karl ztratil nit. Význam objevu, z jehož důležitosti se přednášejícímu až chvěl hlas vzrušením, nedokázal docenit, jelikož v duchu pořád myslel na tu krátkovlnnou stanici. Namísto rodných čísel starého či nového typu tvořila včerejší vysílání jakási nesrozumitelná sekvence, která mu naprosto nic neříkala..." 

(úryvek z knihy str. 285)

DNA se mi zamlouvá svým příběhem, ale i svou božskou obálkou. Je to kniha, která upoutá oči a potěší detektivního ducha, kterého v sobě skrýváme. Samozřejmě netvrdím, že jsem se teď ocitla na růžovém hedvábném obláčku, ze kterého mě jen tak něco nesundá. Malé procento příběhu musím považovat za nezajímavé, neatraktivní a přečtené jen proto, že tam bylo, ale pořád je to jedno jediné procento, které mohu zanedbat stejně jako různé malé vlivy při fyzikálních a matematických výpočtech. Nadšení proto vítězí.

Anita

Anotace:

Ve svém domě v Reykjavíku je brutálně zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka. Když krátce nato dojde k vraždě další ženy, policie je v koncích. Jistý radioamatér Karl zachytává podivné vzkazy, které ho s oběma zavražděnými spojují, a tak, hnán zvídavostí, začne pátrat na vlastní pěst. Huldar, policista pověřený vedením vyšetřování, a Freyja, psycholožka vyslýchající sedmiletou dívenku - klíčovou svědkyni, musejí chtě nechtě pracovat bok po boku. Jejich spolupráci komplikuje skutečnost, že se spolu nedávno vyspali po seznámení v baru, kde se Huldar vydával za tesaře z venkova.