Vzkaz v láhvi | Jussi Adler Olsen | Recenze

- 16:47:00

Carl Morck je vedoucím detektivním komisařem Oddělení Q, které se zabývá řešením odložených případů. Jeho pracovní stůl přetéká pod složkami nevysvětlitelných záhad a je jen na něm, do které se v plném nasazení ponoří. Po odhalení posledního velkého případu Zabijáků by si Carl ze všeho nejraději hodil nohy na stůl, zapálil cigaretu a ponořil se do hlubokého spánku ve sklepní kanceláři svého milovaného oddělení, protože on je tady šéf.
V tom na řadu přichází Olsenova dramatická vsuvka a Carlovi již po třetí zničí jeho idylku. Není čas, čekat něž se detektiv rozhodne, čemu se bude společně se svým věrným asistentem Asadem a podivnou ženskou osobností Rose věnovat. Do Dánska po děsivě dlouhé cestě doplouvá zapomenutý Vzkaz v láhvi, který skrývá ještě děsivější tajemství. Obsah vzkazu je poškozený roky svého putování ve slaném moři, strávil spoustu let na okenním parapetu, kde čelil paprskům ostrého slunce, ale stačí ponechat zrak ne jednom slově, které i přes všechny nepříznivé podmínky zůstalo zachované.

"Dokonce i na vzdálenost deseti metrů bylo vidět, že se jedná o velkou zvětšeninu vzkazu z láhve. 
Napříč sklepní chodbou visel nápis POMOC. 
"Celkem šedesát čtyři archů A4. Paráda, ne? Tady mám pět posledních. Má to dvě stě čtyřicet centimetrů na výšku a sto sedmdesát na šířku. Fakt velký, co? Není úžasná?"....
Stručně a jasně řečeno, náhle bylo čitelných alespoň o dvacet písmen víc." 
(úryvek z knihy str. 48)

POMOC. Dětské písmo a toto prosté sdělení stačí k tomu, aby se vzkaz dostal až do Oddělení Q. Ze začátku je tato zpráva považována za nejapný žert, ovšem, proč je tedy napsána krví? Olsen nás napíná a není jasné, jestli se tomuto případu budeme vůbec věnovat. Čtenář si myslí své a svým podvědomím se snaží Carlovi sdělit, že vyřešení Vzkazu v láhvi je nesmírně důležité, čtenář totiž ví, co bylo v prologu knihy... Co čtenář neví a nemůže tušit jsou další události, které na něho, Carla, Asada a Rose čekají, nikdo by totiž nedokázal předvídat děj, který si pro nás Olsen připravil.

Carl se na rozdíl od svých dvou podivínských pomocníků do vyšetřování příliš nežene, nejspíš to je takové Olsenovo laškování se čtenářem. Snaží se v něm vyvolat dojem, že Carl je šílený bručoun, lenoch a "nelida". Haha, na to mu tedy neskočím.
Stejně jako v předchozích dílech můžeme očekávat slušnou dávku napětí a krutosti. Vzkaz v láhvi se týká opakovaného mizení malých nevinných dětí. Proč o tomto tajemném volání o pomoc nikdo nic neví a nedokáže si to spojit s žádnou starší událostí? Vysvětlení je prosté, ale drsné. Žádný rodič totiž ztrátu svých dětí nikdy nenahlásil, nikdy nekontaktoval policii a neodvažoval se po svém potomkovi pátrat. Takový rodič je totiž vyděšený a společně s černou skvrnou, která navždy poznamenala jeho život, ochraňuje ostatní členy své rodiny. Tak to přeci stálo ve vzkazu od únosce, nebo ne? Mlčet a žít dál.

"...Pár hodin poslouchal ze shora škrábání na podlaze, a když se s Benjaminem vrátil domů, zaslechl ještě napůl přidušené sténání. 
Teprve teď, když už měl všechny chlapcovy věci sbalené v autě, se z komory neozývalo vůbec nic. 
Do přehrávače v autě zasunul cédéčko s dětskými písničkami a usmál se na chlapce do zpětného zrcátka. Za hodinu už bude vzadu ticho. Cesta přes Sjaelland probíhala pokaždé stejně." 
(úryvek z knihy str. 225)

Co na těchto knihách zbožňuji je styl vyprávění. Jakmile knihu otevřu čeká na mě krátký prolog, který mi zavrtá brouka do hlavy a pak mi už nezbývá nic jiného, než společně s detektivy, kteří jsou dokonale odlišní, odhalit jeho záhadu. Nechybí ani další velký kus ze života hlavních hrdinů, Olsen opět odkryje jejich každodenní tajemství, starosti a radosti. Dostávám tak pocit, že čtu něco, co je neskutečně reálné. Nechybí samozřejmě humorné vsuvky, které mezi drsným vyprávěním o uhasínání dětských životů, dodávají slabším povahám odvahu pokračovat ve čtení. Mně tyto, převážně jsou to rozhovory mezi Carlem a Asadem, báječně zvedají náladu a přináší pocit, že jsou v knize i postavy, které si oblíbím. A taky, že jsem si je oblíbila...

"Z Asadova brlohu se ozval smích. Ten jedinečný, burácivý západojutský smích, jehož prvotním účelem pravděpodobně bylo přehlušit zvuk porouchaného lodního motoru za bouřlivého počasí. Jo jo, Asad dokázal od první chvíle zabavit každého. Carl nemusí nikam spěchat." 
(úryvek z knihy str. 373)

Vzkaz v láhvi ode mě dostává plný počet bodů, jedno z nejlepších míst v knihovně a naději, že jsem ho nečetla naposledy. A pokud vás zajímá i jiné ocenění, než jen to mé, tak vám hrdě můžu oznámit, že Vzkaz v láhvi získal ocenění Skleněný klíč, což je cena za nejlepší skandinávský krimiromán.

Anita

Anotace:
V zapadlém koutě Skotska, na policejní stanici ve Wicku, leží už dlouhý čas na okenním parapetu zapomenutá láhev. Uvnitř láhve je sotva čitelný lístek. Jisté je jen to, že první slovo je dánský výraz pro POMOC a je to napsáno krví.
Když se tahle hrůzná zpráva konečně dostane na stůl Carla Morcka z Oddělení Q, dánského oddělení pro "případy hodné zvláštní pozornosti", začnou se dít děsivé události. Carl Morck a jeho asistent Assad se ponoří do hrůzného případu sekt a zmizelých dvojčat, jejichž rodiče nikdy nenahlásili jejich zmizení. Náhle zjistí, že čas se krátí...
Název: Vzkaz v láhvi
Autor: Jussi Adler Olsen
Nejnovější vydání: Host - 2012 (ČR)
Originální název: Flaskepost
ISBN: 978-80-7294-690-7
Počet stránek: 552
Překlad: Magdalena Jírková
Vazba knihy: brožovaná

Hodnocení na databázi knih: 93%
Hodnocení na ČBDB: 92%

Pokud vás zajímá můj názor a bližší pohled na první díl série Oddělení Q přečtěte si recenzi na Ženu v kleci. A samozřejmě jsem již zveřejnila i recenzi na druhý díl Zabijáci.

Další oblíbené články

4 komentářů

  1. Moc pěkná recenze :) Ještě jsem nic od tohoto autora nečetla, ale myslím, že jeho knihy vypadají vážně lákavě :)

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju tu sérii, miluju Adlera-Olsena, miluju všechny ty postavy a miluju tenhle díl! :D Není to dávno, co jsem ho dočetla a v co nejbližší době se rozhodně chystám v sérii pokračovat :)
    Skvělá recenze!
    Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si vždy říkám, že ten další díl je ještě lepší, a pak ten další je zase lepší, vlastně ani nevím, který se mi líbil nejvíc. Možná Složka 64, mám přečtených už všech šest kousků a docela by se mi hodilo vše zapomenout, abych mohla číst znovu. :D
      Už se těším na další díl Selfies, který by měl co nevidět vyjít. :)

      Vymazat

Jsem ráda, že jste si udělali čas na komentář. Děkuji.