Jsem ten typ člověka, který neustále o něco zakopává (včera zrovna o svou vlastní nohu), naráží do všech možných věcí (úplně nejraději mám držáky s reklamní vývěskou v mhd), ztrácí vše možné i nemožné (chcete-li se něčeho zbavit a nemáte srdce na to, aby jste to vyhodili, půjčte mi to, vyřeším to za vás) a v neposlední řadě zapomíná (to je u studenta asi ta nejhorší věc, protože přemýšlejte pak celý večer nad tím, co že jste to vlastně měli udělat). Ano, mám diář, ale jelikož jsem to JÁ, tak nevím, kam se poděl...
Musím tak poděkovat jedné z mých čtenářek za upozornění na to, že jsem kdysi dávno slíbila a nadhodila téma dalšího článku do rubriky knižní zdroje. To, co se dočtete níže na mém blogu mezi nezveřejněnými články leželo už hodně dlouho, nejspíš od té doby, co jsem psala článek má oblíbená knihkupectví. Ale opět, jelikož jsem to JÁ, tak to může být i jinak... Možná teď kroutíte hlavou nad tím, co jsem to vlastně za osobu, ale věřte mi, jsem docela normální. Je mi záhadou, co říká definice slova "normální", ale určitě bych se tam alespoň částečně našla. Dost o mně, jdeme na ty Antikvariáty, ne?
