Lovec králíků | Lars Kepler | Recenze

- 6:00:00

"Láska propůjčuje své jméno i vztahům, s nimiž má společného asi tolik co král s králíkem." 
(François de La Rochefoucauld)

A přesně tolik společného má králík s lovcem. Lovec králíků je již šesté napínavé čtivo, v hlavní roli opět Joona Lina švédský kriminální komisař s neodolatelným finským přízvukem (poslední informace bohužel nejde potvrdit). Jisté je, že by se Joona mohl bez okolků představovat jako lamač ženských srdcí, to si po přečtení celého jeho dosavadního životopisu dovoluji tvrdit na sto procent. Není totiž knihy, kde by po něm nějaká švédská krasavice nezatoužila. A to se právě děje i během hledání Lovce králíků, kdy více než nalezení vraha Joonovi přejeme upevnit vztah se svou "vyvolenou".
Že z detektivky dělám román? Nemůžu si pomoci, ale odstavce vyprávějící (zaleptávající) odbočkové životní příběhy jednotlivých postav mě k téhle myšlence táhnou víc než by měly. Jako další ucházející žánr bych mohla ještě pozvednout sci-fi, protože i Siriusův útěk z Azkabanu je více pochopitelnější než způsob, jakým se Joona vyhnul trestu, který si už druhým rokem úspěšně odpykával. Oko za oko, zub za zub. Tak jak je možné, že už druhý den od propustky z vězení má Joona zbraň a přehled o celém případu (další důkaz mého tvrzení, jak je Joona neodolatelný, rozumněj důležitý) 

Nejspíš (určitě) můj názor na knihu působí hodně negativně, ale znáte to, bývá pravidlem, že první díl čehokoli je vždy nejlepší a nemá moc cenu vytvářet díly další, protože ty jsou označovány jako propadák a nikdo je nemá rád. V případě Keplera jsem byla mile překvapena, on třeba takový Písečný muž mě hodně okouzlil a mám ho určitě radši než zabijáky předchozí, no a co pak Stalker? Sice bych s tím člověkem nechtěla mít bližší kontakt než sto kilometrů (a ještě si promyslím svou představu vysněného obýváku s obrovskými okny), ale i tak se mi opět zalíbil. Není tedy divu, že na Lovce králíků jsem měla očekávání až příliš veliká...

...a pak to přišlo. Jak je pravidlem, nejdřív dostanete klíč k celému tajemství. On sice začne dávat smysl až ke konci knihy, ale i tak vás s ním Kepler natáhne jako kšandy, které místo kalhot budou udržovat děsivou a temnou atmosféru, samozřejmě nesmí chybět ani krev, krve není nikdy dost a dokonalý detailní popis jednotlivých brutálních vražd (asi si řekneme na rovinu, že se o žádné nehody nejedná). Hned po odškrtnutí jednoho z deseti králíčků, který má obrovské politické postavení (zde vám něco musím říct, jakmile se jedná o politiky tak jsem vždy trošku nakrknutá, jelikož nevím jestli jsou ty postavy reálné, místy okopírované od těch reálných a nebo smyšlené sakumprásk, já se totiž v politické sféře neorientuji a už vůbec ne v té švédské), se náš Lovec přesouvá na další předem vybranou a označenou oběť. Lovec je dokonce tak zapálen do vraždy deseti králíčků, že nehodlá vraždit nikoho navíc, máme tak svědky. Nesmím zapomenout, že na scénu nastupuje krásná Saga Bauerová, která je opět Joonovou pravou rukou. Nesmí se spolu sice bavit, ale to přeci nikoho nezajímá.

Lovce králíků jsem vůbec nechtěla představit negativně. Přiznám se, že jsem delší dobu (určitě delší než samotné čtení knihy) přemýšlela, jak tuto recenzi napsat a co v ní zdůraznit. Protože je Kepler jeden z mých nejoblíbenějších autorů těšila jsem se na knihu, aniž bych si četla anotaci a zjišťovala jestli si jí mám vůbec pořídit. V tom jsem tedy neváhala ani minutu. Tuto recenzi jsem samozřejmě mohla podat z té nadšené výskající stránky aktivního čtenáře, ale proč? Napsat o Lovci králíků, že je to skvělá detektivka, obsahující poctivý promyšlený příběh, detaily, které se vám budou ke konci hodit, soukromé životy téměř všech osob, které jsou vždy něčím obohaceny, nejsou typické a jsou zábavné. Lovec králíků je rozhodně hodně dobrá detektivka a co je další obrovské plus, má příjemně rozepsaný závěr, ve kterém je vše vysvětleno a konečný hon na králíčky je i přes rychlost děje čtivý a až na jeden menší detail napínavý. Shrnuto, tuto knihu hodnotím velmi pozitivně, nikoli tak, jak to po přečtení mého prvního, druhého odstavce vypadá (a že umím taky napínat).

A ten detail? Pokud jsem se doteď snažila nepsat nic o příběhu, protože to by bez spoilerů nebylo ono, takže si vás dovoluji případně odkázat na anotaci, která už sama prozradí hodně, teď vás tedy upozorňuji, pozor přichází spoiler. Nejsem nějaký tyran nebo Lovec králíků, ale proboha proč, vždycky umřou ty vedlejší role a hlavní postavy přežijí i s kudlou v zádech a běháním po zahradě před domem? Rozčiluje to i někoho jiného než jen mě? (Tomu, koho upoutala zvýrazněná písmene a začal číst až za nimi a pak zjistil, že to neměl dělat,  se omlouvám, ale...ta zvědavost).

A jako třešničku na dortu nám Kepler na samotném konci knihy nechal otevřená vrátka, můžu se tak těšit na dalšího zabijáka? 

"Ten little rabbits, all dressed in white. Tried to go to Heaven on the end of a kite. Kite string got broken, down they all fell. Instead of going to Heaven, they went to..." (Citováno přímo z knihy.)

Anita


Anotace:
Joona Lina je už dva roky ve vězení s vysokou ostrahou. A teď ho odvezli na tajnou schůzku. Po vraždě jednoho ze švédských ministrů totiž police potřebuje, aby jí pomohl vypátrat a zastavit pachatele, který nejspíš plánuje další vraždy v politických kruzích. Policie pracuje s verzí teroristického pozadí případu, Joona však tuší, že obětí, kterých bude brzo víc, spojuje cosi jiného. On i Saga Bauerová musejí pracovat tajně a proti rozkazům svých nadřízených, aby vraha zastavili dřív, než bude příliš pozdě. Hříčka osudu nečekaně postaví do centr dění populárního kuchaře Rexe Muellera. Má v plánu poprvé se postarat o svého syna Sammyho. Ale místo tří týdnů dovolené ho čeká děsivý boj o přežití. Až se z vašeho telefonu ozve dětský hlas odříkávající básničku o králících, dejte se na útěk, protože právě tu slyšely všechny oběti před smrtí.
Název: Lovec Králíků
Originální název: Kaninjägaren
Autor: Lars Kepler
Nejnovější vydání: Host - 2017 (ČR)
ISBN: 978-80-7577-060-8
Počet stránek: 527
Překlad: Karolína Kloučková
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Hodnocení na databázi knih: 86%
Hodnocení na ČBDB: 82%

Pokud jste na tuto recenzi na knihu od Larse Keplera narazili náhodou a neznáte jeho předchozí díla, začnete se čtením od prvního dílu.
Recenzi na Hypnotizéra naleznete -> zde.
Recenzi na Paganiniho smlouvu naleznete -> zde.
Recenzi na Svědkyni ohně naleznete -> zde.
Recenzi na Písečného muže naleznete -> zde.
Recenzi na Stalkera naleznete -> zde.

A já moc děkuji Hance z týmu megaknihy.cz, která mi sjednala tento recenzní výtisk. A vy si svou knihu můžete pořídit tady.

Další oblíbené články

6 komentářů

  1. Skvělá, báječná, úžasná recenze. Já jsem s Keplerem ještě nezačala, ale určitě na něj někdy dojde, po přečtení tvé recenze bych se do jeho knih nejraději pustila hned, ale to bohužel nejde, mám ještě moc restů. Každopádně si myslím, že mi bude taky trochu vadit ta nesmrtelnost, ba co, nedotknutelnost hlavního hrdiny, tak už to ale bohužel (nebo bohudík) v nekonečných detektivních sériích bývá...
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za povzbudivý, milý komentář. :)
      Já si Keplera hezky odškrtávám a teď vymýšlím jakého dalšího severského autora se mám chytnout. :D

      Vymazat
    2. Jestli jsi ještě nečetla, tak za mě jasně Jussi Adler-Olsen ♥

      Vymazat
    3. Ráda nakupuji na megaknihy.cz, takže jsem si jeho sérii naházela do košíku a hned jak mi skočí příznivá cena beru ho! Má i skvělé recenze, takže si myslím, že to bude můj další oblíbenec. Moc děkuji za tip. :)

      Vymazat
  2. Suprová a poutavá recenze. Dokonce by mě i zlákala a to je co říct, protože ... Aniž bych Keplera četla, tak už rovnou jsem si knihy od něj zařadila do škatulky: "Ne děkuji, Nechci!" Stejně tak to mám i s Jo Nesbem. Jsem prostě asi divná - ale jsou to na mě už takové moc "krváky".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :)
      Takovou škatulku mám taky a v ní je zavřený Jo Nesbo, stejně jako u Tebe, nevím proč, ale vůbec mě neláká. :)

      Vymazat

Jsem ráda, že jste si udělali čas na komentář. Děkuji.