Dívka ve vlaku | Paula Hawkins | Recenze

- 8:08:00

Ráda se při jízdě vlakem kochám krajinou a pozoruji vše, co se mihne za okénkem. Běda, jak u něho nemůžu sedět a musím se tak zabavit jinou činností, naštěstí jsem si v posledních několika letech oblíbila četbu, tak mám na tyto dlouhé nezajímavé chvíle vystaráno.

Rachel je ale jiná než já, knížkám nejspíš moc nedá a radši si cvakne rovnou něčeho tvrdšího. Údajně bývala krásná, přitažlivá a měla život, který by jí kde do mohl závidět, ale teď? Teď si máme Rachel představit jako trosku, zničenou plechovkovým elixírem v podobě ginu s tonikem, ošklivou, tlustou a strhanou, možná i trošku bláznivou. Dokázali byste se postavil čelem situacím, které by vám pod nohy házely jeden klacek za druhým a držely by vám hlavu pod vodou pevněji a pevněji? Někdo možná ano, nějaká další část lidstva by to vyřešila stejně jako hlavní hrdinka tohoho příběhu, sáhla by po alkoholu a měla svůj vlastní pohled na všechno to "okolo".
Naše hrdinka se za sebe stydí, což je dobře, protože to je jistý pokrok, alespoň si uvědomuje, jak špatně na tom je a že je vůbec něco špatně. Bydlí u své "kamarádky" v pronajatém pokoji, má z ní respekt, nebo spíš je to její jediná záchrana, zabraňující aby neskončila na ulici nebo kdo ví kde, proto se jí nesvěří úplně se vším. Rachel prostě dělá, co dělala kdysi..když byla ještě "normální". Stále jezdí tím samým vlakem ráno do Londýna a večer se vrací, přesně tak jako vždy. Už půl roku se potlouká bezcílně po dráze, sleduje vše, co se odehraje venku a představuje si, jaký mají její oblíbené postavičky z domu u návěstidla život. Dokonce si je i pojmenuje.
Znáte ty seriálové chvíle, malá městečka, kde se neustále dokola potkává pár lidí a přitom tvoří skvělý děj s báječnou zápletkou? A i když jich je jen hrstka, tak vy se na ten seriál díváte každý týden a těšíte se na další díl? Přesně s tímhle pracuje Paula s Dívkou ve vlaku.
Po té, co alkoholem omámená Rachel procestuje stovky kilometrů kolem ulice, kde v "normální" části svého života, bydlela se svým, nyní, exmanželem Tomem, budovala si s ním dům a plánovala život, se v malém podchodu něco odehraje, něco hodně závažného. A najednou se ten vlak rozjede na plný výkon a na nás z něho vystupuje jedna informace za druhou.
Pohřešuje se Megan. Megan, v očích Rachel je to Jess. Ta s tím úžasným životem a úžasným manželem Jessem, pro všechny ostatní se Scotem. Kam se Megan poděla, proč zmizela, udělal jí někdo něco, viděl jí někdo?

Existuje svědek, moc dobře ví, co se oné sobotní noci odehrálo a moc dobře ví, kdo za tím vším stojí. Jen je ten svědek nevěrohodný. Pro policii je to ubožačka, která se doma nudí a chce na sebe alespoň nějak upozornit. Problém je, že Rachel je alkoholička a před nikým to nezatají. Během vyprávění se Rachel párkrát přemůže a přestane pít. Užívá si volnosti, svobody a hlavně klidných ran. Moc se jí to nedaří a rozhodne se na vlastní pěst zjistit, co se s Megan stalo. Cítí tu vzpomínku hodně blízko, ale nedokáže si jí celou vybavit, co má udělat proto, aby se to okno zaplnilo a Rachel v něm jasně viděla celý odraz onoho osudného dne?

Kniha nám naservíruje tři muže a tři ženy (nepočítám-li kamarádku Rachel). Tato skupinka je až směšně propletena. Máme tu alkoholičku, jejího exmanžela s novou manželkou, kdysi milenkou, dále pohřešovanou sousedku, dříve hlídající děcko alkoholičky exmanžela, a nakonec manžela pohřešované a aby toho nebylo málo ještě jejího psychoterapeuta. Jedna je nespokojená se svým životem, nedokáže se odrazit ode dna, další už se jen plácá v hlubinách a v poslední řadě milující manželka a matka batolete. V mužských rolích máme to samé, nenapravitelného nevěrníka, lháře, milujícího manžela, leč surovce a chlápka, který se zdál být normální, než udělal, co udělal.

Musím říct, že kdyby byli všichni normální, kniha by stála za nic. Tím bláznovstvím, nenormálností, brutálností a v závěru obrovským překvapením se příběh vydařil. Kniha je psána zajímavou jednoduchou formou, čte se sama. Postřeh nám kontroluje časový údaj u každé kapitoly, někde to chce pauzu a urovnání myšlenek, někde zase musíte přidat na rychlosti a číst a číst a číst... Kapitoly jsou vyprávěné jen z pohledů žen, dokonale se nám otevírají jejich myšlenky a životní situace. Škoda, že jsme se tak nemohli věnovat i mužským mozkům.


Zpracování samotného závěru mi přišlo uspěchané, strojvedoucí už se možná viděl doma na gauči nebo v síni slávy a přehlídl semafor, ukazující mu červenou. O tom, co všechno se dá udělat s vývrtkou na víno ani nemluvím. Příběh mohl určitě pojmout ještě několik stran a byl by vydařenější. Popravdě, čekala jsem od knihy opravdu hodně, bohužel za to může kniha sama, to tím jak je opěvovaná. Dala mi to, co jsem si mohla vzít. Bavila mě, relaxovala jsem u ní, ale má ingredience do kávy to není a nebude. Odreagovala jsem se, ale zase mám chuť pustit se do něčeho tvrdšího a neprokouknutějšího. Dlouho jsem nevnímala příběh, v nemž bych nikomu nefandila.

Na jakou stranu fanoušků se řadíte vy?

"Zajít daleko je možné jen tehdy, nevíme-li, kam vede cesta."

Anita

Anotace:
Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc?
Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domy, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak.... Krátce nato se Rachel dozví, že se "její" Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem.
Název: Dívka ve vlaku
Originální název: The girl on the train
Autor: Paula Hawkins
Nejnovější vydání: Ikar - 2015 (ČR)
ISBN: 978-80-249-2860-9
Počet stránek: 328
Překlad: Věra Klásková
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Hodnocení na databázi knih: 76%
Hodnocení na ČBDB: 78%

Další oblíbené články

7 komentářů

  1. Moc hezká recenze doplněná krásnými fotkami, ta "v pohybu" je parádní - skvělý nápad, strašně se mi líbí :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná recenze! :) Na Dívku ve vlaku se chystám (už ji mám i doma), tak jsem zvědavá, co na ní řeknu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za milé komentáře. :)
    Jsem docela zvědavá na výsledek filmového zpracování, ale docela se toho bojím. Nechystáte se někdo porovnávat film vs. kniha? Ráda bych si o tom nějakou recenzi přečetla. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkná recenze. Knihu jsem ještě nečetla, ale mám ji v plánu. Vím, že jedni ji opěvují a druhým se moc nelíbí. Ale já si chci na ni prostě udělat svůj názor, už jen kvůli těm protichůdným názorům :D O filmu jsem nevěděla, takže pro mě novinka :)

    OdpovědětVymazat
  5. O knížce vím, ale šla mimo mně. Ale myslím, že jí mám ve čtečce, tak třeba někdy? :-O

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen se nejdřív nepouštěj do filmu, to by Tě zbytečně odradilo. :)

      Vymazat
  6. Patřím k těm čtenářům, které Divka ve vlaku moc nenadchla. Neříkám, že to není dobry nápad na knihu, ale docela mě zklamala. Ani jednu postavu jsem si neoblibila, spíš mi byla jedna míň sympatická než druhá, protivily se mi. Možná kdyby byla kniha napsana trochu, jinak, líbila by se mi víc.

    Melisinblog.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že jste si udělali čas na komentář. Děkuji.