Všichni jsme z toho úplně na větvi | Karen Joy Fowlerová | Recenze

- 7:00:00

V životě mohou nastat situace, ať už dobré nebo špatné, které pozmění osobnost či víru jedince. Jedna tragická událost změní právě hlavní hrdinku Rosemary z ukecané hlasité dívky v tichou skromnou myšku. Všichni jsme z toho úplně na větvi vypráví dokonalý, maličko psychologický a hlavně dojemný příběh. Obsahuje pasáže, kdy vám uteče slza a naopak pasáže, které vás donutí k zamyšlení.
Je dost možné, že se vám do čtení tohoto příběhu moc nechce, protože to, co se o knize můžete dočíst není moc lákavé. Trošku to tak bylo i u mě, upřímně, knihu bych si sama asi nekoupila. Stalo se ale to, že jsem jí dostala darem a začala jsem nad ní uvažovat, rozhodla jsem se tedy, že se do příběhu pustím a udělám si tak vlastní názor. Jak už se neustále opakuji, nedělám to úmyslně, to ne, ale většinou to tak bohužel bývá, několik prvních stránek mě nudilo, šla jsem raději dříve spát, místo abych hltala příběh a odkrývala jeho tajemství. Možná to bylo způsobené právě tou představou o nic neříkající knize, ale pak nastal zvrat a přišlo obrovské překvapení, které se prostě nedalo odhalit už na začátku. (Schválně, dokázal někdo z vás onen zvrat a zápletku odhalit dřív, než jste se k ní dočetli?) 

Kniha nám nejdříve představí Rosemary, její běžný studentský život, spolubydlení, popíše nám okolí, ve které žije a pomalu nás bude provázet táhnoucím se dějem. Jediné, čeho budeme ze začátku ušetřeni bude její rodina, Rosemary totiž o rodině vůbec nemluví, ani se svými přáteli. A to to dříve bývala tak ukecaná holčička, která když něco vyprávěla, byla schopná mluvit několik hodin v kuse. Rodiče ji vždy proto žádali, aby se vším, co chce říct začínala od prostředka. Oni tak měli o pár hodin kratší přednášku a Rosemary se tak dostatečně vypovídala. Jak už vás možná napadlo, i Všichni jsme z toho úplně na větvi také začíná vyprávět uprostřed. Postupně pokračujeme k cíli, ale pak přijde ten obrovský důležitý nečekaný šokující zlom a příběh se přetočí zpět na začátek, ale nebojte, ke konci se dostaneme poměrně rychle.

Je těžké o knize psát, když vám nechci prozradit to její kouzlo. O Rosemary si můžete nejprve myslet, že je jedináček a tak trošku osamocená a odříznutá od rodiny. Ale to není pravda, Rose má ve skutečnosti staršího bratra a téměř stejně starou sestru Fern, dalo by se říci, že to jsou dvojčata. Fern a Rose po celou dobu dospívání držely při sobě, byly si hodně blízké, v mnoha ohledech podobné a hlavně to byly nejlepší kamarádky. Jedna by se za druhou bez váhání poprala a mnoho jiných sourozenců by jim jejich vztah mohlo závidět. Na Fern bylo i totiž něco hodně zvláštního a nevšedního. Je tedy k zamyšlení, proč už teď Rose o své rodině nemluví, proč už do jejího života Fern ani její bratr nepatří a co s nimi vlastně stalo? Kouzla v tomto příběhu nehledejte, je to příběh o obrovském přátelství a lásce, která nemusí být mezi svým druhem...

Je dost zvláštní, že zrovna v onu tajmenou chvíli se Rose rozhodne o své rodině promluvit. Rozhodne se, že nám konečně objasní celou onu záhadu a prozradí její tajemsví. Během dalších hodně čtivých kapitol je nám vysvětleno Rosemary dětství, její vztah se sestrou, práce tatínka a nevšední výchova obou dívek. Kniha je hodně psychologicky zaměřená, je v ní spousta odborných názvů, ale i situací a výzkumů z toho jejího jádra. (Chápejte, že vám nemohu říct, z jaké oblasti, protože byste mě pak proklínali.)

Dovedu si živě představit, jak tento článek čtete a snažíte se pochopit, co se vám tím vlastně snažím říct. A víte co? Jestli se do čtení této knihy pustíte, věřte, že z toho stejně jako já budete "na větvi". Druhou polovinu přečtete tak rychle, protože nebude věřit vlastním očím. Vyprávění je podáno opravdu příjemným stylem, Rosemary si oblíbíte hned na začátku a až nastane ta pravá chvíle, oblíbíte si i Fern. Příběh je to velice netypický, zatím jsem do rukou nedostala žádnou knihu s podobnou tématikou a možná už ani žádná podobná nepřekoná ten úžasný zážitek. Smekám nad úžasným nápadem a zápletkou zasazenou do knihy. 

Kniha mě opravdu dostala, ještě dlouho o ní budu uvažovat a přiměla mě i přemýšlet nad oním tématem, které se může dotýkat nás všech. Dost se stydím za to, jak jsem jí prvně odsoudila a nechtěla jí otevřít. Děkuji Rose a Fern za jejich životní příběh, lásku a přátelství. Tohle totiž není román o milujícím se páru, nešťastných láskách a závistivcích, tohle je kniha o poznání sebe sama o myšlení mladé dívky, která byla vystavena zajímavému dětství a posléze rodinné katastrofě. 

Autorka se do psaní musela vžít na sto procent a ani nechci raději vědět, kolik času strávila nad vyhledáváním informací o vědeckých výzkumech. 

"Láska a přátelství nikdy nezklame, zklame vždy člověk."

Anita

Anotace:
Jako malá holka byla Rosemary pořádně upovídaná. Když chtěla rodičům něco vyprávět, prosili ji, ať začne raději rovnou uprostřed příběhu, aby se vůbec někdy dobrala jeho konce. Teď je Rosemary mladá vysokoškolačka, která toho moc nenamluví. A hlavně nemluví o své rodině. Ani my vám zatím příliš neprozradíme: snad jen to, že ačkoli je Rosemary dnes jedináček, dříve mívala sestru ve stejném věku, skoro dvojče, a staršího bratra. Oba sourozenci se ale z jejího života už dávno vytratili. Jak a proč k tomu došlo, představuje velké rodinné tajemství. Na její sestře Fern bylo totiž něco opravdu výjimečného a zvláštního. A Rosemary je odhodlaná vypovědět teď její příběh: začíná zprostředka a vrací k začátku. A ve třetině knihy na čtenáře čeká velké překvapení...
Název: Všichni jsme z toho úplně na větvi
Autor: Karen Joy Fowlerová
Nejnovější vydání: Plus - 2015 (ČR)
Originální název: We are all completely beside ourselves
ISBN: 978-80-259-0399-5
Počet stránek: 336
Překlad: Petra Jelínková
Vazba knihy: brožovaná s přebalem

Hodnocení na databázi knih: 74%
Hodnocení na ČBDB: 69%

Další oblíbené články

4 komentářů

  1. Hezký tip na dárek. Přesně vím komu ji pořídit.

    NEPLECHA NA PLECHU

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako dárek knihu určitě doporučuji, obzvláště tomu, kdo o knize nikdy neslyšel a netuší o čem může být. :)

      Vymazat
  2. Skvělá recenze, omlouvám se, že jsem se teď na tvůj blog delší dobu nedostala :)
    Kniha mě láká už dlouho a musím říct, že ty jsi ji na mém TBR listu tedy posunula o pěkný kus dopředu. Vím, že teď nedávno od autorky vyšla druhá kniha, nemáš na ni zálusk? :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě máš na mysli knihu Čtenářský klub Jane Austenové, dala jsem si jí taky do seznamu, ale zatím se na ní nechystám. Spíš si počkám na nějaké recenze a podle toho se rozhodnu, jestli do ní půjdu. Kdybys na ní chystala recenzi určitě si jí přečtu. :)

      Vymazat

Jsem ráda, že jste si udělali čas na komentář. Děkuji.